PROROCTVÍ ČTYŘ „SEDMIČEK“ V BIBLI

ObrázokProroctví první „sedmičky“ – poslední týden ze sedmdesáti týdnů

Čtení z Písma: 2Pt 1,19; Mt 24,32-44; L 21,25-36; Zj 3,10-11; Da 9,24-27 (nový překlad)

V této řadě poselství chceme studovat proroctví čtyř „sedmiček“ v Bibli. Chceme-li znát proroctví o skonání tohoto přítomného věku, musíme znát pravdu o těchto čtyřech „sedmičkách.“ V tomto poselství chceme uvidět proroctví první „sedmičky,“ kterou je poslední sedmiletí tohoto věku, o němž se mluví jako o posledním týdnu ze sedmdesáti týdnů v Danielovi 9. Tři další „sedmičky“ jsou v knize Zjevení. Jedná se o sedm pečetí, sedm polnic a sedm misek. Zjevení můžeme považovat za knihu proroctví tvořenou těmito třemi „sedmičkami.“ První „sedmička“ v Danielovi 9 má spojitost se třemi „sedmičkami“ ve Zjevení. Proroctví těchto čtyř „sedmiček“ se týká Mesiáše (Krista), izraelského národa, novozákonních věřících a církve.

V rámci našeho studia první „sedmičky“ bychom rádi přečetli nový překlad Daniela 9,24-27:

24   Pro tvůj lid a pro tvé svaté město je stanoveno sedmdesát týdnů ke skoncování s přestoupením, k ukončení hříchů, k usmíření nepravosti, k přivedení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění a proroka i k pomazání nejsvětějšího místa.

25   Věz tedy a rozuměj, že od vydání nařízení k obnovení a znovuvybudování Jeruzaléma až k Mesiášovi, Knížeti, bude sedm týdnů a šedesát dva týdnů; znovu se vybuduje náměstí a příkop, dokonce i v časech tísně.

26   Ale po těch šedesáti a dvou týdnech bude vyhlazen Mesiáš a nebude mít nic, a to město i tu svatyni bude ničit lid jednoho knížete, který přichází; a konec toho bude v záplavě a až do konce potrvá válka; je rozhodnuto o pustošení.

27   A potvrdí smlouvu s mnohými na jeden týden, leč uprostřed onoho týdne ukončí obětní hod i přídavnou oběť; a nahradí obětní hod i přídavnou oběť ohavnostmi pustošitele, dokud se úplná zkáza, o které je rozhodnuto, nevylije na pustošitele.

Sedmdesát týdnů v Danielovi 9 se dělí na sedm týdnů, šedesát dva týdny a jeden týden. V Danielovi je týden sedm let, takže sedmdesát týdnů je čtyři sta devadesát let. Sedm týdnů je čtyřicet devět let, šedesát dva týdny jsou čtyři sta třicet čtyři roky a poslední týden je sedm let. Poslední týden ze sedmdesáti týdnů bude posledních sedm let tohoto přítomného věku, věku církve. Po těchto nadcházejících sedmi letech bude na zemi Boží království, což bude tisíc let Kristova kralování v miléniu.

Poslední týden ze sedmdesáti týdnů v Danielovi 9 bude rozdělen na dvě poloviny. Druhá polovina tohoto týdne je tři a půl roku, o nichž Daniel mluví jako o čase, časech a půl času (Da 7,25; 12,7). Těchto tři a půl roku je vlastním jádrem Janova proroctví sedmi pečetí, sedmi polnic a sedmi misek. Chceme-li pochopit sedm pečetí, sedm polnic a sedm misek, musíme pochopit druhou polovinu posledního týdne ze sedmdesáti týdnů v Danielovi 9. To bude poslední tři a půl roku tohoto přítomného věku. Vítězové budou vytrženi před těmito třemi a půl roku. Věřící, kteří v té době nebudou zralí, budou ponecháni na zemi, aby prošli posledními třemi a půl roku, což bude doba velikého soužení. Musíme porozumět proroctví o tomto časovém období, protože v něm je náš osud.

I. Jan a Daniel jsou jedno

V minulosti jsem si při studiu Bible neuvědomoval, tak jako dnes, že apoštol Jan byl natolik jedno s prorokem Danielem. V Danielově době Babyloňané zničili Jeruzalém a chrám a odvedli Izraelce do zajetí v roce 606 př. Kr. Přibližně o sedmdesát let později Daniel dostal zjevení o sedmdesáti týdnech (srv. Da 9,2). Kolem roku 100 napsal Jan knihu Zjevení, takže mezi Danielovým spisem a knihou Zjevení uplynulo přibližně šest set let. Navzdory tak dlouhé době jsou jejich spisy jedno v proroctví o konci přítomného věku.

A. Apoštol Jan a prorok Daniel jsou jedno v proroctví o skonání přítomného věku

Apoštol Jan a prorok Daniel byli jedno v proroctví o skonání přítomného věku.

1. „Čas a časy a půl času“  ve Zjevení 12,14 je citací z Daniela 7,25 a 12,7

„Čas a časy a půl času“ ve Zjevení 12,14 je citací z Daniela 7,25 a 12,7. „Čas“ je jeden rok, „časy“ jsou dva roky a „půl času“ je půl roku. To, jakým způsobem Jan cituje z Daniela, nám ukazuje, že byl s Danielem jedno a že jeho proroctví bylo dáno na základě Daniela.

2. Šelma ve Zjevení 13,1 odpovídá čtvrté šelmě v Danielovi 7,7

Dalším důkazem, že Jan je jedno s Danielem, je, že šelma ve Zjevení 13,1 odpovídá čtvrté šelmě v Danielovi 7,7. Ve Zjevení 13 jsou dvě šelmy. První šelma, o níž se mluví ve verši 1, je Antikrist a druhá šelma je falešný prorok. V Danielovi 7 jsou čtyři šelmy. Tyto čtyři šelmy odpovídají babylonské, médo-perské, řecké a římské říši. Tato čtvrtá šelma, která představuje římskou říši, je zmiňována ve Zjevení 13 jako šelma mající sedm hlav a deset rohů, které představují budoucích deset králů obnovené a zrestaurované římské říše.

3. Deset rohů, deset králů, a šelma ve Zjevení 17,12 odpovídá deseti rohům, deseti králům, a šelmě v Danielovi 7,23-24

Deset rohů, deset králů, a šelma ve Zjevení 17,12 odpovídá deseti rohům, deseti králům, a šelmě v Danielovi 7,23-24.

4. Text v Janovi 5,28-29 odpovídá textu v Danielovi 12,2

To, že Jan a Daniel jsou ve svých proroctvích jedno, můžeme rovněž vidět na skutečnosti, že text v Janovi 5,28-29 odpovídá textu v Danielovi 12,2. Jan 5,28-29 mluví o dvojím vzkříšení. Vzkříšení k životu je vzkříšení spasených věřících před tisíciletím (Zj 20,4.6; 1K 15,23.52; 1Te 4,16) a vzkříšení k soudu je vzkříšení zahynulých nevěřících po tisíciletí (Zj 20,5.12). Daniel 12,2 také mluví o tomto dvojím vzkříšení. Jedno je k věčnému životu, zatímco druhé je k hanbě a pro věčnou ohavnost. To znovu ukazuje jednotu mezi Danielem a Janem.

B. Pozice a úhel pohledu Daniela a Jana, když dostali zjevení a uviděli vidění

Chceme-li něco uvidět, potřebujeme správnou pozici a správný úhel pohledu. Mnozí křesťané čtou Bibli, ale nepřijímají žádné světlo ani žádné vidění. To je zapříčiněno tím, že jejich pozice a úhel pohledu jsou špatné. Boží prorocké slovo je velmi zvláštní. Nemáme-li správnou pozici a úhel pohledu, nespatříme vidění. Potřebujeme pozici a úhel pohledu, které měli Daniel a Jan, když dostali zjevení a uviděli vidění.

1. Daniel byl v babylonském zajetí; jeho srdce bylo plně upnuto k Bohu a Jeho lidu, Jeho chrámu a Jeho svatému městu pro Boží království na zemi; a protože byl ve svém duchu, byl plně zaměstnán modlitbou a prosbami k Bohu

Daniel byl v babylonském zajetí (Da 9,1-2a); jeho srdce bylo plně upnuto k Bohu a Jeho lidu, Jeho chrámu a Jeho svatému městu pro Boží království na zemi (Da 9,2b-19); a protože byl ve svém duchu, byl plně zaměstnán modlitbou a prosbami k Bohu (Da 9,20-23). Možná se zajímáme o proroctví, ale čím se zaměstnává naše srdce? Je naše srdce jako Danielovo? Naše srdce musí být plně upnuto k Bohu a Jeho touze, abychom mohli přijmout zjevení a uvidět vidění.

2. Jan byl ve vyhnanství na ostrově Patmos; jeho srdce bylo pro Boží Slovo a Ježíšovo svědectví při účasti na soužení, království a vytrvalosti v Ježíšovi; byl ve svém duchu v Pánův den, hledal Pána a vyhlížel Jeho objevení

Jan byl ve vyhnanství na ostrově Patmos (Zj 1,9b); jeho srdce bylo pro Boží Slovo a Ježíšovo svědectví při účasti na soužení, království a vytrvalosti v Ježíšovi; byl ve svém duchu v Pánův den, hledal Pána a vyhlížel Jeho objevení (Zj 1,10). Daniel a Jan byli stejní svou pozicí a úhlem pohledu, a proto uviděli vidění.

II. Sedmdesát týdnů odhalených Danielovi

A. Sedmdesát týdnů je stanoveno pro izraelský lid a pro svaté město, Jeruzalém

Sedmdesát týdnů je stanoveno pro izraelský lid a pro svaté město, Jeruzalém (Da 9,24-27). V době, kdy Daniel spatřil vidění o těchto sedmdesáti týdnech, byla izraelská země ztracena v rukou pohanských národů. Těmito národy byl Babylon a poté Médo-Persie. Svaté město bylo zničeno, svatý chrám byl zpustošen a Izraelci byli na sedmdesát let v zajetí. V takové situaci byl Daniel. Nechtěl tam být, ale co mohl dělat? Nemohl dělat nic, než se modlit. Znovu a znovu se modlil. Tehdy se mu dostalo vidění. Bylo mu odhaleno něco skrytého – sedmdesát týdnů.

1. Ke skoncování s přestoupením 

Těchto sedmdesát týdnů bylo stanoveno ke skoncování s přestoupením.

2. K ukončení hříchů

Tyto týdny byly stanoveny k ukončení hříchů.

3. K usmíření nepravosti

Dále byly stanoveny k usmíření nepravosti.

4. K přivedení věčné spravedlnosti

Sedmdesát týdnů bylo stanoveno k přivedení věčné spravedlnosti (2Pt 3,13). S přestoupením bude skoncováno, hříchy budou ukončeny a nepravost bude usmířena. Bude také přivedena věčná spravedlnost. Jedná se o spravedlnost věčnosti neboli o věčnou spravedlnost, která bude v tisíciletí stejně jako v novém nebi a na nové zemi. V tisíciletí bude Kristus ten Spravedlivý (Jr 23,5) a bude vládnout tisíciletému království ve spravedlnosti (Iz 11,5-6). V 2. listu Petrově 3,13 Petr říká: „Podle jeho zaslíbení očekáváme nová nebesa a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.“ Dnes je všude nespravedlnost. Ale nastane věk, který bude věkem věků, věk nových nebes a nové země, ve kterých přebývá spravedlnost.

5. K zapečetění vidění a proroka

Po dokončení sedmdesáti týdnů bude zapečetěno vidění a prorok. Dnes vidění a proroka potřebujeme, ale až se naplní sedmdesát týdnů, už je potřebovat nebudeme.

6. K pomazání nejsvětějšího místa
(velesvatyně)

Sedmdesát týdnů bylo také stanoveno k pomazání nejsvětějšího místa, velesvatyně (Da 9,24). Než skončí sedmdesát týdnů, bude znovu postaven chrám. Později Antikrist chrám zpustoší a poskvrní. Ukončí obětní hod i přídavnou oběť, postaví v chrámu svůj obraz jako modlu, aby znečistil svatý Boží chrám (Mt 24,15; Zj 13,14-15; 2Te 2,4). Po posledních třech a půl letech tohoto věku bude Antikrist zcela zahlazen a chrám bude očištěn a vyčištěn. Tehdy bude nejsvětější místo, velesvatyně, pomazáno. Až bude velesvatyně pomazána, bude obnovena služba obětních hodů a přídavných obětí.

Tři a půl roku velikého soužení je označováno jako čtyřicet dva měsíce (Zj 11,2) nebo tisíc dvě stě šedesát dní (12,6). Ale Daniel 12,11-12 říká: „A od doby odstranění každodenní oběti a dání pustošící ohavnosti uplyne tisíc dvě stě devadesát dnů. Blaze tomu, kdo počká a dospěje ke dnům tisíci třem stům třiceti a pěti.“ V těchto verších je zmiňováno tisíc dvě stě devadesát dnů a tisíc tři sta třicet pět dnů. Blaze bude těm, kteří počkají do tisícího třístého třicátého pátého dne.

Na konci tisíce dvou set šedesáti dnů bude Antikrist plně zahlazen Kristem. Pak bude zapotřebí dalších třiceti dnů k vyčištění poskvrněného, zpustošeného a znečištěného chrámu. Proto na konci tisíce dvou set devadesáti dnů bude chrám vyčištěn. Ale ještě nebudou žádné oběti či obětní dary. Tato služba bude muset být ustanovena. To bude trvat dalších čtyřicet pět dnů, což je dohromady tisíc tři sta třicet pět dnů. Jakmile bude tato služba ustanovena, všichni lidé budou požehnáni přinášením obětí a přídavných obětí Bohu. Být požehnán pro syny Izraele znamená těšit se z obětních hodů. Toto blaženství bude odňato Antikristem. Od doby, kdy Antikrist ukončí obětní hody, až do dne, kdy se Izraelci budou znovu těšit z obětí, uplyne tisíc tři sta třicet pět dnů.

7. Prvních sedm týdnů – čtyřicet devět let –
bylo pro znovuvybudování Jeruzaléma
a již se naplnilo

Nyní musíme uvidět jednotlivé úseky, na které je sedmdesát týdnů rozděleno. Prvních sedm týdnů – čtyřicet devět let – bylo pro znovuvybudování Jeruzaléma a již se naplnilo (Da 9,25).

8. Šedesát dva týdny – čtyři sta třicet čtyři roky –
bylo k vyhlazení (ukřižování)
Mesiáše (Krista)

Další šedesát dva týdny – čtyři sta třicet čtyři roky – bylo k vyhlazení (ukřižování) Mesiáše, Krista (Da 9,26a). Historie nám říká, že od znovuvybudování Jeruzaléma až do roku, kdy byl ukřižován Kristus, uplynulo přesně čtyři sta třicet čtyři let.

B. Mezera po šedesáti dvou týdnech
a před posledním týdnem ze sedmdesáti týdnů

Po šedesáti dvou týdnech a před posledním týdnem ze sedmdesáti týdnů je mezera, jejíž délka není zjevena a v níž došlo k zničení města Jeruzaléma a svatyně lidem knížete (Titovým římským vojskem) v roce 70; a konec toho bude v záplavě a až do konce potrvá válka; je rozhodnuto o pustošení (Da 9,26b). Mezera po šedesáti dvou týdnech a před posledním týdnem ze sedmdesáti týdnů je věk milosti a věk církve. Je to také věk tajemství. V této mezeře je všechno, co Bůh vykonal, koná a vykoná, tajemství. V této mezeře je Kristus tajemství Boží (Ko 2,2) a církev je tajemství Kristovo (Ef 3,4). Kristus a církev jsou veliké tajemství (Ef 5,32). Zjevení 10,7 říká, že tato tajemství budou dokonána, dokončena a skončena po zaznění sedmé polnice.

V této mezeře došlo ke zničení města Jeruzaléma Titem a římským vojskem v roce 70. Židovský historik Josefus vypráví o tom, jak Titus zpustošil Jeruzalém a chrám. Jednalo se o naplnění Pánova proroctví o chrámu v Matoušovi 24,2: „Amen, pravím vám, jistě zde nezůstane kámen na kameni, který nebude stržen.“ Daniel dále prorokuje, že do skončení sedmdesáti týdnů potrvá válka. Od zničení Jeruzaléma až dodnes byla jedna válka za druhou.

III. Proroctví první „sedmičky“ -
poslední týden ze sedmdesáti týdnů

A. Na začátku
sedmi let posledního týdne ze sedmdesáti týdnů
Antikrist uzavře smlouvu
s Izraelem a poruší smlouvu
uprostřed týdne

Na začátku sedmi let posledního týdne ze sedmdesáti týdnů Antikrist uzavře smlouvu s Izraelem a poruší smlouvu uprostřed týdne. Daniel 9,27 říká: „A potvrdí smlouvu s mnohými na jeden týden, leč uprostřed onoho týdne ukončí obětní hod i přídavnou oběť; a nahradí obětní hod i přídavnou oběť ohavnostmi pustošitele, dokud se úplná zkáza, o které je rozhodnuto, nevylije na pustošitele.“ Titus byl předobrazem Antikrista. Zničil, zpustošil svaté město a svatý chrám a Antikrist udělá totéž. Titus zabíjel a pronásledoval svatý lid a Antikrist udělá totéž. Danielovo proroctví je považuje za jednoho. Osoba, o které se mluví ve verši 27, je kníže ve verši 26, který zničí město a svatyni. Oním knížetem byl Titus. Ale verš 27 se vztahuje na budoucího Antikrista.

1. Ukončí obětní hod
a přídavnou oběť

Uprostřed posledního týdne ze sedmdesáti týdnů Antikrist ukončí obětní hod a přídavnou oběť (Da 12,7b.11a).

2. Nahradí obětní hod
a přídavnou oběť ohavnostmi,
tj. modlami pustošitele, tj. Antikrista

Nahradí obětní hod a přídavnou oběť ohavnostmi, modlami pustošitele, Antikrista (Da 12,11b; Mt 24,15; Zj 13,14-15; 2Te 2,4). V Matoušovi 24,15 Pán mluví o „‚ohavnosti zpustošení‘, o níž mluvil prorok Daniel, jak stojí na svatém místě“. Podle Zjevení 13,14-15 je ohavností zpustošení Antikristův obraz, který je postaven v chrámu jako modla. Dále nám 2. list Tesalonickým 2,4 říká, že Antikrist se posadí v chrámu a bude se vydávat za Boha. Daniel 9,27 mluví o „ohavnostech pustošitele“. Tyto ohavnosti se mohou vztahovat na Antikrista samého, na jeho obraz a na modly, které umístí v chrámu.

3. Dokud se úplná zkáza,
o které je rozhodnuto,
nevylije na pustošitele, tj. Antikrista

Tyto modly zůstanou na svatém místě, v chrámu, dokud se úplná zkáza, o které je rozhodnuto, nevylije na pustošitele, tj., na Antikrista (Da 9,27; 2Te 2,8; Zj 17,11; 19,19-20). Jinak řečeno, modly zůstanou v chrámu po tři a půl roku, dokud Antikrist nebude plně zahlazen Kristem. Kristus jej zahladí zjevením své parúsie, svého příchodu.

B. Sedm let posledního týdne
bude posledních sedm let přítomného věku

Sedm let posledního týdne bude posledních sedm let přítomného věku Božích tajemství ohledně Mesiáše (Krista), synů Izraele, věřících a církve.

C. Dvě poloviny posledního týdne

1. Poslední týden je rozdělen na dvě poloviny tím,
že Antikrist poruší sedmiletou smlouvu, kterou uzavře s Izraelem

Nyní musíme uvidět něco ohledně dvou polovin posledního týdne. Poslední týden ze sedmdesáti týdnů bude rozdělen na dvě poloviny tím, že Antikrist poruší sedmiletou smlouvu, kterou uzavře s Izraelem (Da 9,27).

2. První polovina týdne před šestou pečetí,
kterou tvoří nadpřirozené pohromy
na zemi a na nebi a která bude
zahájením velikého soužení,
které bude trvat tři a půl roku,
druhou polovinu posledního týdne

První polovina proběhne před šestou pečetí nadpřirozených pohrom na zemi a na nebi (Zj 6,12-17). Během šesté pečeti se země stane místem, které není vhodné pro život člověka. Šestá pečeť bude zahájením velikého soužení, které bude trvat tři a půl roku, druhou polovinu posledního týdne.

3. Druhá polovina bude trvat tři a půl roku

O druhé polovině, která bude trvat tři a půl roku, se mluví v Danielovi 17,25 a 12,7.

a. Počítáno od ukončení obětního hodu
a přídavné oběti a jejich nahrazení
ohavnostmi, modlami Antikrista
v době šesté pečeti

Tato druhá polovina se bude počítat od ukončení obětního hodu a přídavné oběti a jejich nahrazení ohavnostmi, modlami, Antikristem nejspíše v době šesté pečeti (Zj 6,12-17). Na jedné straně Bůh zatřese zemí a nebem, učiní zemi nevhodným místem k životu. Na druhé straně Antikrist poruší svou smlouvu s Izraelem a bude pronásledovat Židy a pustošit chrám.

b. Doba velikého soužení, počínaje
od šesté pečeti ze sedmi pečetí a konče
sedmou miskou ze sedmi misek,
bude „hodinou zkoušky, která má přijít
na celý obydlený svět, aby vyzkoušela
obyvatele země“ (Zjevení 3,10)

Druhá polovina posledního týdne, posledních tří a půl roku tohoto věku, bude dobou velikého soužení (Mt 24,21.15), počínaje od šesté pečeti ze sedmi pečetí (Zj 6,12-17) a konče sedmou miskou ze sedmi misek (Zj 16,17-21), což bude „hodina zkoušky, která má přijít na celý obydlený svět, aby vyzkoušela obyvatele země“ (Zj 3,10). Prvních pět pečetí nemá nic společného s velikým soužením. Veliké soužení bude uvedeno šestou pečetí. Sedm misek bude poslední běda velikého soužení, a o tomto soužení se mluví jako o „hodině zkoušky“.

c. Před třemi a půl rokem
velikého soužení budou vítězové
mezi věřícími vytrženi do Kristovy přítomnosti (parúsie) v nebesích

Před třemi a půl rokem velikého soužení budou vítězové mezi věřícími vytrženi do Kristovy přítomnosti (parúsie) v nebesích (Zj 12,5-6; 14,1; L 21,34-36; Mt 24,36-44).

d. Na konci (mělo by to být v posledním roce)
tří a půl roku velikého soužení bude
většina věřících, mrtví
a vzkříšení i žijící, vytržena
do Kristovy přítomnosti (parúsie) v ovzduší

Na konci (mělo by to být v posledním roce) tří a půl roku velkého soužení bude většina věřících, mrtví a vzkříšení i žijící, vytržena do Kristovy přítomnosti (parúsie) v ovzduší (1Te 4,16-17; Zj 14,14-16; 2Te 2,1.3-4.8). Nový Zákon jasně zjevuje, že bude přinejmenším dvojí vytržení. Jedno před soužením a druhé po soužení. Vytržení před soužením bude pro vítěze a vytržení po soužení bude pro většinu věřících.

1) Univerzální žena,
která symbolizuje většinu svatých,
bude živena po tři a půl roku
na místě na zemi připraveném Bohem
pro žijící svaté, což naznačuje a dokazuje,
že většina žijících svatých
bude vytržena po naplnění tří
a půl roku velikého soužení

Skutečnost, že univerzální žena, která symbolizuje většinu svatých, bude živena po tři a půl roku na místě na zemi připraveném Bohem pro žijící svaté (Zj 12,6.14), což naznačuje a dokazuje, že většina žijících svatých bude vytržena po naplnění tří a půl roku velikého soužení; to by se mělo stát v posledním roce tříapůlletého období.

2) Žeň,
která symbolizuje většinu
žijících svatých, bude sklizena po uctívání
Antikrista a jeho obrazu, což také naznačuje
a dokazuje, že většina žijících svatých
bude při Pánově příchodu vytržena
po velikém soužení, které bude trvat
tři a půl roku

Žeň, která symbolizuje většinu žijících svatých, bude sklizena (Zj 14,14-16) po uctívání Antikrista a jeho obrazu (14,9-13), což také naznačuje a dokazuje, že většina žijících svatých bude při Pánově příchodu (14,14) vytržena po velikém soužení, které bude trvat tři a půl roku.

Během doby velikého soužení Bůh připraví místo, aby živil svůj lid, který zůstane. To ukazuje, jak laskavý je náš Bůh. Je to podobné způsobu, jakým se Bůh postaral o syny Izraele, když byli v Egyptě. Bůh soudil Egypťany všemi druhy ran, ale synové Izraele byli drženi na místě zvaném Gošen, kde byli přikryti, uchráněni a zachováni.

Tyto skutečnosti, které proběhnou, dokazují, že většina svatých, kteří nebudou zralí před velikým soužením, bude ponechána na zemi, aby prošli dobou velikého soužení. Jak jsme již uvedli, země v té době nebude vhodným místem k životu. Ti, kteří musí projít dobou velikého soužení, budou něčím trpět. Vítězové budou vytrženi a nastane mnoho nadpřirozených pohrom. Věřím, že v té době bude pro věřící těžké, aby milovali svět. Věříme, že Bible je Boží Slovo? Musíme naslouchat těmto věcem. Mým břemenem není vyučovat proroctví. Dávám vám varovné slovo. Srdce Daniela i Jana bylo upnuto k Bohu. Ale kde je dnes naše srdce?

IV. Duchovní lekce
při hledání pánova objevení

A. Držet se prorockého slova
jako lampy, která svítí v temném místě,
dokud se nerozbřeskne den
a jitřenka nevzejde
v našich srdcích

V hledání Pánova objevení jsou obsaženy některé duchovní lekce. Nejprve se musíme držet prorockého slova jako lampy, která svítí v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka nevzejde v našich srdcích (2Pt 1,19; Zj 22,16; 2,28). Před svým otevřeným příchodem se Pán ukáže jako jitřenka v nejtemnější noční hodině těm, kteří jsou bdělí a vyhlížejí Jeho objevení (2Tm 4,8). Ti byli osvíceni prorockým slovem, které je schopno je vést k rozbřesku dne a východu jitřenky v jejich srdcích.

B. Den a hodinu vytržení vítězů neznáme, ale rok
vytržení většiny věřících můžeme vypočítat podle
posledního týdne ze sedmdesáti týdnů
pomocí podobenství o fíkovníku předpovězeného
Pánem v Matoušovi 24,32-33

Den a hodinu vytržení vítězů neznáme (Mt 24,36-44), ale rok vytržení většiny věřících můžeme vypočítat podle posledního týdne ze sedmdesáti týdnů pomocí podobenství o fíkovníku předpovězeného Pánem v Matoušovi 24,32-33. Tyto verše říkají, že fíkovník změkne a vyžene listy. Dále Pán řekl, že až to uvidíme, budeme vědět, že léto je blízko. V Matoušovi 24,32-33 fíkovník představuje izraelský národ, změknutí představuje návrat života a vyhnání listů představuje vnější aktivity.

1. Fíkovník představuje izraelský národ

Fíkovník je symbol izraelského národa (Jr 24,2.5.8; Oz 9,10) a byl proklet Pánem v Matoušovi 21,19: „Spatřil u cesty fíkovník a šel k němu, ale nenašel na něm nic, jen pouhé listí. Řekl mu: ‚Ať se z tebe již nikdy ovoce neurodí!‘ A fíkovník ihned uschl.“ Fíkovník byl plný listí, ale bez ovoce, což představuje, že v té době byl izraelský národ plný vnější podívané, ale neměl nic, co by mohlo uspokojit Boha. Od té doby byl izraelský národ skutečně uschlý. 

2. Změknutí představuje
návrat života

Nakonec Židé v Izraeli ztratili svou domovinu a byli rozptýleni do mnoha národů. Zdálo se nemožné, že by po tolika staletích mohli být přivedeni zpátky do země svých praotců a být zformováni v národ. Ale v roce 1948 byl izraelský národ reformován; tehdy izraelský národ změkl, navrátil se k životu.

3. Vyhnání listů
představuje vnější aktivity

Když Židé znovu získali Jeruzalém v roce 1967, fíkovník vyhnal listy. Jedním z posledních znamení, které se stane, bude znovupostavení chrámu. Podle posledních zpráv někteří Židé připravují znovupostavení chrámu se všemi jeho službami. Boží chrám bude znovu postaven, než se Pán vrátí (srov. Mt 24,15; 2Te 2,4).

Z pohledu Pánova opětovného příchodu musíme přemýšlet o dnešní světové situaci. Rozvoj politické, ekonomické a vojenské situace v Evropě má tendenci směřovat k povstání silného člověka. Tento silný člověk bude tím, kdo podepíše sedmiletou smlouvu s Izraelem. Ode dne, kdy tento silný člověk, Antikrist, podepíše tuto smlouvu s Izraelem, bude zbývat sedm let do konce přítomného věku. Po třech a půl letech tuto smlouvu poruší a druhá polovina, která bude trvat tři a půl roku, bude dobou velikého soužení. Těsně před zahájením velikého soužení budou vytrženi Kristovi vítězové. Jestliže věřící, kteří budou v té době naživu, nebudou připravení a zralí, budou ponecháni na zemi, aby prošli dobou velikého soužení. Soužení bude přicházet ze tří stran: od Boha, od Antikrista a od Satana. Bůh bude soudit celý vesmír nadpřirozenými pohromami a učiní zemi nevhodnou pro život. Satan a Antikrist se budou co nejvíce snažit ničit a poškozovat lidstvo.

4. Léto představuje věk obnovení
izraelského národa

Když vidíme fíkovník, symbolizující izraelský národ, jak měkne a vyhání listy, měli bychom si uvědomit, že léto je blízko. Léto představuje věk obnovení izraelského národa (Sk 1,6).

5. Výše uvedené body 1, 2 a 3 nastanou před tím,
než Antikrist uzavře sedmiletou smlouvu s izraelským národem
při dovršení přítomného věku;
sedm let posledního týdne tedy
můžeme vypočítat

Fíkovník změkne a vyžene listy před tím, než Antikrist uzavře sedmiletou smlouvu s izraelským národem při dovršení přítomného věku; sedm let posledního týdne tedy můžeme vypočítat.

C. Bdít a být připraveni, abychom byli vzati,
abychom byli „ukradeni“ objevujícím se Pánem
jako „zlodějem“ do Jeho přítomnosti
(parúsie) v nebesích

Musíme bdít a být připraveni, abychom byli vzati, abychom byli „ukradeni“ objevujícím se Pánem jako „zlodějem“ do Jeho přítomnosti (parúsie) v nebesích (Mt 24,40-44). Zloděj přichází, aby kradl cenné věci v neznámé době. Pán přijde tajně jako kradoucí se zloděj, aby vás ukradl, pokud jste cenní.

D. Mít se na pozoru
a bdít v každý čas,
prosit, abychom měli sílu uniknout
všem věcem velikého soužení

Musíme se mít na pozoru, aby naše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi každodenního života a onen den velikého soužení na nás nepřišel náhle jako past, jako přijde na všechny, kteří přebývají na povrchu celé země; a dále musíme bdít v každý čas a prosit, abychom měli sílu uniknout všem věcem velikého soužení v posledních třech a půl roku posledního týdne přítomného věku a postavit se před Syna člověka, Krista (L 21,34-36). Musíme se mít na pozoru, aby naše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi každodenního života. Nestřídmost je oddávání se pití a hodování. Jestliže je naše srdce plné starostí, potom nemá žádný prostor pro Boha, pro Krista. Můžeme dokonce přijít na shromáždění, ale naše srdce tam není, protože je zaměstnáno světskými věcmi. Musíme střežit svá srdce, protože nechceme, aby na nás onen den velikého soužení přišel náhle jako past. Onen den bude jako potopa, která přišla na lidi náhle v době Noema. Musíme bdít a modlit se, abychom měli sílu uniknout všem těmto věcem a postavit se před Syna člověka. To odpovídá Zjevení 14,1, kde se ukazuje, že vytržení vítězové se postaví před Spasitelem na hoře Sión v nebesích před velikým soužením (srov. Zj 12,5-6.14).

E. Zachovat slovo Kristovy vytrvalosti,
abychom Jím byli zachováni
od hodiny zkoušky,
která má přijít na celý obydlený svět,
aby vyzkoušela obyvatele země

Také musíme zachovat slovo Kristovy vytrvalosti, abychom Jím byli zachováni od hodiny zkoušky, která má přijít na celý obydlený svět, aby vyzkoušela obyvatele země (Zj 3,10). Slovo, které dnes zachováváme, je slovo vytrvalosti. Dokud zachováváme slovo Boží, budeme trpět. Lidé nás budou pronásledovat. Dokonce i naši rodiče a příbuzní námi mohou pohrdat. Musíme zachovat Pánovo slovo vytrvalosti, abychom byli zachováni od hodiny velikého soužení jako zkoušky, která přijde na celý obydlený svět, aby vyzkoušela obyvatele země. Musíme být bdělí a připravení, abychom se naučili duchovní lekce. Zralost nepřichází přes noc. Proto se musíme připravit na Jeho příchod tím, že Ho budeme milovat, abychom mohli růst v Něm a dozrát pro Jeho zjevení.

Prejdite do: