Čtení z Písma: Za 1,1-6
I. Zacharjášův status
A. Vnuk Idův a syn Berekjášův
Zacharjáš byl vnuk Idův a syn Berekjášův (Za 1,1). Jméno Ido v hebrejštině znamená „v určený čas“; jméno Berekjáš znamená „Hospodin požehná“; a jméno Zacharjáš znamená „Hospodin připomene.“ Úplný význam těchto tří jmen tedy znamená, že v určený čas Hospodin požehná a Hospodin připomene.
B. Narodil se kněžské rodině v zajetí a stal se prorokem, který se vrátil do Judska
Zacharjáš se narodil kněžské rodině v zajetí (Neh 12,1.4.12.16). Nejprve byl kněz a potom se stal prorokem. Vrátil se do Judska se Zerubábelem v době proroka Agea (kolem roku 520 př. Kr.). Zacharjáš a Ageus povzbuzovali budování Božího chrámu pod rukama Zerubábela a Jóšuy. Jóšua byl velekněz, zastupující kněžství, a Zerubábel, potomek královské rodiny, byl judský místodržící, zastupující kralování. Kralování tedy vyšlo spolu s kněžstvím a budovalo Boží chrám. Dokonce i dnes při budování církve jako Těla Kristova potřebujeme kněžství i kralování.
II. Doba a místo Zacharjášovy služby
Doba Zacharjášovy služby byla od druhého roku Dareia Hystapsa (odlišného od Dareia v Danielovi 9,1 a 11,1 i od Dareia v Nehemjášovi 12,22). Bylo to přibližně v roce 520 př. Kr. Místem Zacharjášovy služby bylo Judsko (Za 7,3-4).
III. Úvodní slovo
Kniha Zacharjáš začíná slovem vybízejícím syny Izraele k návratu k Hospodinu se zaslíbením, že Hospodin se vrátí k nim (1,2-6). Vrátili se z Babylonu do Jeruzaléma, ale nejspíše se většina z nich nevrátila k Hospodinu. Verš 3 říká: „Navraťte se ke mně, je výr
ok Hospodina zástupů, a vrátím se k vám, praví Hospodin zástupů.“ Zde máme jeden princip: nejprve se musíme vrátit k Pánu a potom se Pán vrátí k nám.
IV. Téma Zacharjášova proroctví
Tématem Zacharjášova proroctví je Hospodinova srdečná útěcha a zaslíbení Jeho kázněnému vyvolenému lidu skrze vykoupení Kristovo, který se ve svém ponížení stal jejich trpícím Společníkem v jejich zajetí.
V. Ústřední myšlenka Zacharjášova proroctví
Ústřední myšlenka Zacharjášova proroctví spočívá v tom, že Hospodin pamatuje na svůj kázněný lid a soucítí s nimi v jejich utrpení, způsobeném přehnanou reakcí národů na Jeho trest nad nimi. Kvůli jejich utrpení, způsobenému Jeho trestem, Bůh poslal Krista jako svého Anděla, aby byl s nimi a prošel s nimi jejich zajetím, a On dokonal skvělé vykoupení pro jejich spasení. Mezitím Hospodin také vzbudil „kováře,“ aby se vypořádali s národy, které reagovaly přehnaně. Také dal srdečné slovo útěchy a zaslíbení skrze Zacharjáše, proroka obnovení, když řekl, že přivede rozptýlený Izrael zpět do jejich vlastní země s očekáváním času obnovení a zdaru.
V této ústřední myšlence je obsaženo několik důležitých faktorů: Boží soucit, vykoupení, spasení, Spasitel, Vykupitel a Vysvoboditel. Díky svému soucitu Bůh přišel utěšit lid, který káznil. V tomto útěšném díle byl poslán Kristus, aby dokonal vykoupení pro jejich spasení, což Krista učinilo jejich Spasitelem, stejně jako Vykupitelem. V Božím vykoupení pro spasení je Kristus ústředností. Kristus přišel poprvé, aby vykoupil Boží vyvolené tím, že byl ukřižován a prolil svou krev. Jeho druhý příchod nebude pro vykoupení, ale pro vysvobození Božích vyvolených z ruky Antikrista a pro nastolení času obnovení a zdaru. Kristus je tedy i Vysvoboditelem, což Krista činí univerzálností. V tomto vesmíru vidíme Krista na kříži jako střed, a z tohoto středu se Kristus rozšiřuje k obvodu. To je Kristova univerzálnost. List Efeským nám říká, že tento vykupující Kristus, který dal vznik Tělu, církvi, je Ten, který naplňuje všechno ve všem (1,22-23). On je jistě ústředností a univerzálností v Božím plánu a v Božím vykoupení.
Potřebujeme udělat srovnání mezi třemi proroky, Izajášem, Danielem a Zacharjášem, a to ve dvou věcech: v Boží ekonomii vůči Jeho vyvolenému lidu a v Kristu pro lid Jeho zájmu.VI. Srovnání mezi proroky Izajášem, Danielem a Zacharjášem
A. V Boží ekonomii vůči Jeho vyvolenému lidu
1. V Izajášovi
Co se týče Boží ekonomie vůči Jeho vyvolenému lidu, Izajáš zjevuje, že všechny národy jsou pro Boží vyvolený lid, ať už pozitivně nebo negativně. Boží skutečný zájem je o Izrael, a všechny národy jsou používány Bohem ku prospěchu Izraele, ať už pozitivně nebo negativně. Například Babylon za vlády Nebúkadnesara byl použit negativně, zatímco Médo-Persie za vlády Kýra byla použita pozitivně. Kýros byl vyvolen Bohem a byl Jeho potěšením. Bůh jej považoval za pastýře svého lidu v jejich zajetí.
2. V Danielovi
V Danielovi jsou všechny národy svrchovaně pod Boží nebeskou vládou, aby Izrael mohl být Božím svědkem a svědectvím na zemi. Satan použil Nebúkadnesara k zničení Judska a k odvedení Židů do zajetí v Babylonu. Satanovým úmyslem bylo zničit Boží svědectví na zemi se všemi Jeho svědky. Ale neuvědomil si, že mezi těmito zajatci měl Bůh čtveřici mladých vítězů. Ať Satan učinil cokoliv, tito vítězové měli způsob, jak tomu čelit a jak to zneplatnit. Zvítězili nad démonskou stravou, ďábelskou zaslepeností a svodem modloslužby. Všechny Satanovy úklady měly za výsledek pouze to, že Boží svědectví bylo posíleno a pozvednuto skrze Jeho mladé vítěze. Nakonec byla pravomoc vládnout babylonské zemi svěřena do rukou Daniela a jeho tří druhů.
3. V Zacharjášovi
V Zacharjášovi je veškeré jednání národů s Izraelem k tomu, aby Izrael ve své nevědomosti zakusil Krista. Boží zájem o Izrael je vidět v Jeho jednání se všemi národy.
B. V Kristu pro lid Jeho zájmu
1. V Izajášovi
Kniha Izajáš odhaluje Krista v mnoha bodech, především co se týče Kristova bytí, tj. toho, čím Kristus je. Ohledně Krista pro lid Božího zájmu v Izajášovi vidíme, že Kristus je uveden jako Ten všezahrnující, aby naplnil potřebu kázněného Izraele a souzených národů. Bůh je ve svém jednání natolik milosrdný, že přivede Krista nejen pro Izrael, ale i pro národy. Kristus je tedy Spasitelem nejen Izraele, ale i všech národů.
2. V Danielovi
Kniha Daniel zjevuje, že Kristus je Ten znamenitý, který přišel, aby byl ukřižován pro vytvoření nového stvoření, které se k Němu bude hodit jako Jeho nevěsta, a aby se vrátil se svou nevěstou ukončit lidskou vládu a nahradit ji Božím věčným královstvím. V Danielovi vidíme, že Kristus je ve svém ukřižování mezníkem mezi Božím starým stvořením a Božím novým stvořením. Když se ukázal prorokovi, byl Tím znamenitým a vzácným pro ocenění a očekávání Božího lidu. Když se ukáže lidským mocnostem na zemi, ukončí lidskou vládu a stane se božským královstvím po celé zemi na věčnost.
3. V Zacharjášovi
V Zacharjášovi vidíme, že Kristus jako Ten poslaný od Boha je s Božím trpícím lidem, aby byl jejich Vykupitelem. Také vidíme, že ve svém ponížení s nimi prochází jejich utrpením, aby byl jemně a soucitně jejich Spasitelem.
Kniha Zacharjáš nezdůrazňuje Kristovo bytí či Jeho konání. Spíše zjevuje Krista jako Toho, kdo byl poslán k Izraeli jako jejich Král v ponížené formě, ale byl zoškliven, prodán, napadán a probodnut, čímž pro ně dokonal vykoupení. Kristus jako Anděl Hospodinův byl s nimi v jejich zajetí. Nakonec Kristus bude bojovat za Izrael a bude Králem nad celou zemí.
VII. Úseky této knihy
A. Úvodní slovo
Prvním úsekem knihy Zacharjáš je úvodní slovo ve verších 1,1-6.
B. Vidění útěchy a zaslíbení
Druhý úsek Zacharjáše tvoří vidění útěchy a zaslíbení (1,7 – 6,15). Tato vidění zahrnují vidění muže jako Anděla Hospodinova jedoucího na rudém koni mezi myrtovím v hlubině údolí (1,7-17); vidění čtyř rohů a čtyř kovářů (1,18-21); vidění muže, který měl v ruce měřicí provaz (k. 2); vidění velekněze Jóšuy zdokonaleného, upevněného a posíleného Hospodinovým Andělem spolu s judským místodržícím Zerubábelem (k. 3); vidění zlatého svícnu a dvou oliv, jedné napravo a jedné nalevo (k. 4); vidění letícího svitku (5,1-4); vidění nádoby éfy (5,5-11); vidění čtyř vozů (6,1-8); a závěrečné slovo, které potvrzuje osm vidění korunováním Jóšuy jako předobrazu Krista, který vybuduje Boží chrám a bude zastávat dvojí úřad – kněžství a kralování – v pokoji na svém trůnu (6,9-15).
C. Rada Izraeli
a Hospodinova touha po obnovení Izraele
Další úsek (k. 7 – 8) tvoří rada Izraeli, aby se odvrátil od marnosti svého obřadnického náboženství ke skutečnosti zbožného života, a Hospodinova touha po obnovení Izraele.
D. Povzbuzující proroctví, která se soustředí na Krista
Poslední úsek (k. 9 – 14) se zabývá povzbuzujícími proroctvími, která se soustředí na Krista. Tato proroctví zahrnují proroctví o národech kolem Judska ve vztahu k Izraeli (k. 9); proroctví o Hospodinově láskyplném navštívení Izraele (k. 10); proroctví o životě Izraele pod útlakem římské říše (k. 11); a proroctví o osudu Izraele ve veliké válce u Harmagedonu, v jejich spasení domácnosti a v tisíciletí (k. 12 – 14).